Hyperglykemické hyperosmolární koma (HHK)

Definice: vzácněji se vyskytující komplikace diabetu charakterizovaná hyperglykemií, hyperosmolaritou a dehydratací. Závažný stav se špatnou prognózou.

Patofyziologie: HHK postihuje obvykle diabetiky 2. typu  s relativném nedostatkem inzulinu, který ještě stačí zabránit vzniku ketoacidozy.
Příčiny: často primomanifestace diabetu 2. typu, dehydratace (diuretika, ateroskleroza), infekce, infarkt, iktus, operace.

Klinický obraz: postižení jsou hlavně starší diabetici, polyurie, polydipsie, žízeň, slabost a únava, bolesti břicha závrať z ortostatické hypotenze, křeče, koma. Objektivně známky dehydratace (suché sliznice, snížený tonus bulbů, kožní řasa).

Komplikace: infekce (pneumonie), renální selhání, tromobzy a embolie, žaludeční atonie, šok s multiorgánovýcm selháním, mozkový edem
Pomocná vyšetření: laboratorní nález: hyperglykemie, hyperosmolarita (hodnoty i kolem 350 miliosmolů/l), postupně známky renální insuficence - vzestup kreatininu.

Léčba: Inzulin stejně jako u DK,náhrada tekutin fyziologickým roztokem za kontrol centrálního žilního tlaku - potřeba činí často až 10 litrů. Podává se v prvních čtyřech hodinách 2000 ml 0,9% fyziologického roztoku suplementace kalia (rychlost 20ml/hod, max. koncentrace do periferní žíly 40 mmol/l). Sledování je obdobné jako u DK.